Tereza Hrodějová

JAK ŠEL ŽIVOT - OSOBNÍ PŘÍBĚH

*1983

ve 12 let operace nádoru v mozku

V roce 2003,to mi bylo 12 let, jsem prodělala operaci nezhoubného nádoru v mozkovém kmeni,kvůli kterému jsem po dlouhé léčbě a ozařování nyní na invalidním vozíku.

Díky tomu mám nějaké problémy. 

Mám ochrnutou levou stranu obličeje, takže na levé ucho neslyším, na oko hůř vidím a vysychá mi rohovka. 

Hůř mluvím a polykám. 

Pravá strana těla je pohybově horší a míň citlivá než levá a mám potíže s jemnou motorikou i motorikou těla,takže jsem odkázaná na pomoc druhé osoby.

Tou je mamka, která byla nucena zůstat doma, aby se o mne mohla postarat.

Některých aktkvit jsem se musela vzdát,ale prostě jsem svůj život přispůsobila svému handicapu.

Základní školu jsem dochodila bez rozdílových zkoušek.

Na srřední školu jsem chodila do Brna, kde jsem se vyučila košíkářem a v učení jsem pokračovala  obchodní školou v Praze na Jedličkově ústavu.

Mezi mé zájmy patří malování,  ruční výrobky,četba knížek,zálib mám ale víc.

Mám ráda život a mám ráda lidi,když můžu,ráda pomůžu ikdyž třeba jenom radou nebo povzbuzením.

2 v 1

To je mé členství v Tangu a Daruj hračku 

Na jedné straně mi dávají právě tu příležitost pomoc a k něčemu být

A na straně druhé jsou pro mne výzvou a prostředkem pro moji rehabilitaci, kdy musím prací na PC prostě trénovat motoriku, kdy musím mluvit - a tedy trénovat a zlepšovat se. (když to nedávám, pomůlže mamka)